|
Podzimní část 2. ligy se Slovácku zrovna nevydařila. Jedna z mála věcí, která dělala fanouškům radost, byly výkony Michala Gondy na levé straně zálohy. Pak přišlo domácí utkání s Fulnekem, které Slovácko sice vyhrálo, ale přišlo v něm o svého nejlepšího hráče.
Vše se odehrálo chvíli před přestávkou. Vypadalo to jako běžný souboj, kterých fanoušci mohou v každém zápase vidět bezpočet, ale bolestivá grimasa v obličeji Michala Gondy dala tušit špatné zprávy.
„Hned po střetu jsem věděl, že to není dobré. Bolelo to opravdu hodně,“ vzpomíná na událost ze začátku listopadu odchovanec Slovanu Bratislava, který nyní pilně rehabilituje.
„S trenérem Mazurou jsme se domluvili, že mohu rehabilitovat v Bratislavě. Zatím to všechno probíhá, tak jak by mělo, ale nechci nikomu slibovat, kdy se ukážu v zápase. Já doufám, že to bude co nejdříve,“ říká Gonda, který přišel na Slovácko před rokem.
„Předtím jsem byl v Příbrami, kde jsem strávil celkem pět let. Rok z toho jsem byl na hostování v Pardubicích, kde jsem se rovněž zranil a dlouho jsem se léčil. Vrátil jsem se na Slovensko a před rokem jsem se vrátil zpět do Česka,“ popisuje svou cestu fotbalovou kariérou štírek, kterému se na Slovácku líbí.
„Pokud bych měl hodnotit stránku osobní, tak se mi tu líbí velice. Město je krásné, fanoušci jsou tady skvělí. Bohužel z fotbalového hlediska se klubu příliš nedaří. Je škoda, že minulý rok nám ten postup utekl. Byli jsme tak blízko a vlastně jsme nakonec vše měli ve svých rukou,“ vzpomíná Michal na poslední zápas minulé sezóny.
„Bohužel tento rok to taky na postup nevypadá. Nedá se nic dělat. Musíme bojovat,“ dodává Gonda závěrem. | 
