|
Počínaje dnešním dnem začínáme s pravidelnými příspěvky našeho mladého gólmana Víti Nemravy, který je na hostování v klubu anglické Premier League West Ham United. Úvodní část se nemůže týkat ničeho jiného než jeho začátků, které stále ještě probíhají a které, jak se dočtete, nejsou vůbec jednoduché. Věřím, že následující články budou pro vás stejně zajímavé jako pro nás ve Slovácku.
Moje působení ve West Hamu se začalo vyjasňovat na moje narozeniny, tedy 9.1.2013. Ještě ten týden jsem odjel na kondiční soustředění s U17 Slovácka s tím, že mě někdo v průběhu týdne vyzvedne a pojedu se domů sbalit a nachystat. Do Anglie jsem odletěl v pondělí 14.1.2013. Byl jsem rád, že jsem mohl konečně odletět, ale zároveň jsem si začal uvědomovat, co to bude všechno obnášet.
První den v Anglii jsem šel ráno na trénink, kde jsem se asi po 30 minutách trénování zranil. Vyvrátil jsem si kotník, psychicky mi to vůbec nepomohlo, naopak mi to dost ublížilo. Na druhý den jsem šel na zdravotní testy, kde mi pomocí rentgenu doktor zjistil nepříjemnou věc. Oba dva kotníky mám ve špatném stavu, budu muset do nich dostávat injekce, jinak bych za rok nemusel vůbec hrát fotbal. Během dvou dnů na mě dolehl pocit, že jsem daleko, bez rodiny, bez kamarádů, bez přítelkyně, bez nikoho a navíc jsem nemohl hrát fotbal. Bylo to něco hrozného, začal jsem přemýšlet, že se vrátím zpátky na Slovácko. Moje rozpoložení bylo v tuto dobu zoufalé, každý den jsem brečel na skypu, po nocích jsem nespával a ráno chodil k fyzioterapeutovi. Cítil jsem pocit beznaděje, jsem někde kde nemám žádné kamarády a angličtina taky není na nejlepší úrovni. Začal jsem podléhat tomu, že to nezvládnu a potřeboval jsem si psychicky odpočinout. Po devíti dnech jsem se na čtyři dny vrátil domů s tím, že se můžu rozhodnout, jestli se vrátím zpátky do Anglie nebo na Slovácko. Doma mi to ale moc prospěl. Nabral jsem sílu bojovat, nabral jsem úplně jiné myšlenky, za čtyři dny jsem se vrátil do Anglie plný odhodlání a chuti bojovat.
Po návratu to bylo pořád těžké, ale něco mi říkalo, že to zvládnu. Angličtinu jsem se učil po nocích, začal jsem chodit do posilovny, začal jsem si to trochu užívat. Jsem tu čtvrtý týden a pořád nemůžu trénovat, každý den chodím do posilovny, kde dostanu individuální plán a podle něj cvičím. Snažím se myslet pozitivně, ale musím se přiznat, že pořád mám tu a tam myšlenky co se děje doma, toho se asi jen tak nezbavím. Po měsíci stráveném zde v Anglii však již začínám mít pocit, že moje angličtina se zlepšuje, začínám poznávat lidi kolem sebe a to mi moc pomáhá. Trénovat bych mohl začít v pondělí, doufám, že mi to pomůže a psychicky mě to trochu odreaguje. Na víkend teď letím domů, ale zdržím se jen dva dny. Už se moc těším, snad mi to zase pomůže jako při předchozí zastávce doma.
Tak tolik pro začátek, doufám, že příště už budu psát více o fotbalových věcech. :-)
Mějte se zatím..
| 
